FUCHSIE
Fuchsia – rod rostlin z čeledi pupalkovitých. Zahrnuje několik desítek druhů, listnatých keřů i malých stromů a lián, původ převážně ve Střední a Jižní Americe, ojediněle rostou na Novém Zélandu aj. Skleníkové a pokojové rostliny s nápadnými, zpravidla převislými květy, značně variabilními. Pěstuje se mnoho set okrasných kultivarů. Plod je bobule.
Většina milovníků květin tyto rostliny zná a protože se u nás pěstují již dlouho, považujeme je za domácí. Přitom k nám přišly z úplně opačného konce světa. Podmínky v jejich domovině se liší od těch, které mají zde, a proto pro jejich zdárné pěstování musíme dodržovat určitá pravidla.
Víte že:
Jsou malé stromky nebo keře. Pocházejí z Jižní Ameriky, kde rostou od tropů až k Patagonii. Přestože podnebí je na jihu Ameriky drsné, léto krátké, větrné a v zimě kde leží mnoho sněhu, dokáží původní druhy fuchsii venku přežít a od jara svými květy zdobí okolí vodních toku. Rostou v chráněných místech a dosahují i několika metrové výšky. Jedna se o fuchsii Magallanica, která má drobné rudé květy s modrou korunkou a dá se koupit i u nás. Naše zimy jí ale nesvědčí a přezimování není proto jisté. Také staré České pojmenování fuchsií čílko souvisí s místy, odkud se k nám dostaly. V Chile se fuchsie nazývá chilko. Protože se fuchsie dostaly do Evropy před více jak 200 lety a od počátku 19. stol. se šlechtí, máme možnost si vybírat z nepřeberného množství odrůd. Rostliny pěstované na záhonu mají raději propustnou teplou půdu s dostatkem organické hmoty a živin. Nedaří se jim ve studených a těžkých půdách, které však můžeme vylepšit přidáním rašeliny a písku. V nádobách rovněž potřebují vzdušný, mírně kysely substrát a pravidelné přihnojování během celého léta. Fuchsie můžeme pěstovat i mnoho let. Pokud rostliny na podzim nechceme vyhodit, omezíme koncem srpna přihnojování a udržujeme je v dobrém zdravotním stavu odstraňováním odkvetlých květů, odumřelých listů a větviček.
V případě napadení škůdci i postřikem. Fuchsie příliš škůdci netrpí. Mohou se vyskytnou třásněnky, molice a mšice, které jsou nebezpečné. Fuchsie nesnášejí přemokřený substrát, mohly by zahnívat kořeny. Vadí jim i příliš dlouhé sucho, kdy shodí listy. Starší části rostlin během léta zdřevnatí a tak se na podzim jen seříznou mladé části rostliny. Před příchodem mrazu, přeneseme rostliny do světlé a chladné místnosti. Během zimy jim postačí 5 - 8 stupňů Celsia a zálivku provádíme jednou za tři týdny. Při vyšší teplotě a nedostatku světla vytvářejí rostliny slabé výhony a vysilují se. Pokud se tak stane, musíme mladé výhonky seříznout a vrcholové špičky můžeme použít k množení. Nejlépe v době od února až března. Pícháme je do výsevního substrátu. Při dostatečné spodní teplotě 18 - 2O stupňů Celsia zakoření během 20 - 25 dnů. Zakořeněné rostliny sázíme do květináčů. Ven umístíme rostliny až v době, kdy není předpoklad mrazu. Většinou to bývá okolo 15. května po Ledových mužích.